Vzhledem k tomu, že to máme do Itálie coby kamenem dohodil a ve středu a čtvrtek byly ve Slovinsku prázdniny, tak jsme se od čtvrtka do soboty rozhodly pár Italských měst navštívit. K naší klasické sestavě se přidal ještě Petr, takže nás jelo pět. Ve čtvrtek brzo ráno jsme vyjeli směr Benátky. Tam jsme strávili většinu dne, procházením města. Nakonec jsme se všichni schodli na tom, že jeden den na Benátky stačí. Ono po celém dnu je to už tak nějak všechno stejné, zvláště pro ty, co už v Benátkách byli po několikáté. Navíc turistů tam je něskutečné množství a městem se doslova prodíráte. Každopádně Benátky mají svoje kouzlo. Po vyčerpávajícím dnu s vrcholem v hledání náměstí St. Margherita, kde se dá prý výhodně najíst, jsme vyrazili směr Boloňa. Zarezervovali jsme si zde v hotelu Fiera (mohu jej vřele doporučit) pokoj pro čtyři s tím, že Petr bude spát v autě. Večer jsme šli ještě na malou procházku noční Boloní, dali jsem si kávu, hodili frisbee v centru u dvou věží a koupili víno na cestu zpět k hotelu...
Další den jsme po vydatné snídani v hotelu (která byla v ceně 16 euro za noc/osobu) vyrazili směr Florencie. Cesta do Florencie, města, kde se zrodila renesance, probíhala bez problémů. Avšak tradiční problém se zaparkováním auta ve městě byl navíc umocněn hledáním právě koupeného parkovacího lístku ve ventilačním systému auta. Poučení pro příště - nikdy nedávej parkovací lístek za přední okno felicie, protože ta ho s chutí pozře svým větracím systém a při troše smůly už nevydá. My jsme se pochopitelně rozhodli lístek za 8 eur za každou cenu najít. No felícii jsme se podívali pěkně na střeva, rozebrali jsme přívody ventilace na atomy a lístek našly! Asi po tři čtvrtě hodině... Ovšem co je podstatnější, ve Florencii vládlo krásné počasí a malý problém s autem nás vůbec nerozhodil. Město je okouzlující a stojí za to ho aspoň jednou v životě vidět. Mě se to teď podařilo podruhé a pořád nemám dost. Ta atmosféra a umělecká historie dýchají odevšad a pochopitelně to ví i hodně turistů, takže jich tam je opět mraky. Především jsem to poznal, když jsem se chtěl podívat do Gallerie Uffizi, zatímco ostatní šli na kupoli Brunelleschiho dómu. Řada se táhla přes celé nádvoří a čekání trvalo tak cca 10 hodin s nejistým výsledkem, jestli se na vás dostane. Díky tomu jsem zjistil, že v Gallerii Uffizi funguje rezervační systém lístků na určitý den a čas. Pak odpadává toto nehorázné čekání. Když jsem se v sobotu ptal na den, kdy je nejbližší možná rezervace, tak mi bylo řečeno, že na příští úterý:-). No pro příště už vím, že si do Uffizi zarezervuju lístek aspoň týden předem a snad se tam konečně dostanu.
Naštěstí toho Florencie nabízí mnoho a vždy je kam jít. Navštívil jsem tedy monumentální baziliku Santa Croce, ve které se nacházi hrobky slavných Italů jako například - Galilea Galilei, Niccola Machiavelliho nebo Michelangela. Ale především se v areálu Santa Croce nachází kaple Pazziů (projekt 1949, dokončena 1478) od architekta Filippa Brunelleschiho, jež je považována za naprostý mistrovský kousek rané renesanční architektury, díky svojí harmonii, proporcím a celkové eleganci. Užil jsem si do sytosti.
Po sobotní prohlídce Florencie a obědě jsme asi ve dvě vyjeli směr Ljubljan a v osm jsme byli u kolejí. Podle mě to byl moc povedený výlet.
Žádné komentáře:
Okomentovat